A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Rožňava | |
---|---|
Hornické náměstí v Rožňavě. V pozadí katedrála Nanebevzetí Panny Marie a kostel sv. Anny. | |
Poloha | |
Souřadnice | 48°39′31″ s. š., 20°31′53″ v. d. |
Nadmořská výška | 313 m n. m. |
Stát | Slovensko |
Kraj | Košický |
Okres | Rožňava |
Tradiční region | Gemer |
Administrativní dělení | 3 místní části |
Rožňava | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 45,62 km² |
Počet obyvatel | 17 569 (2021) |
Hustota zalidnění | 385,1 obyv./km² |
Správa | |
Status | město |
Starosta | Pavol Burdiga (Most-Híd) |
Vznik | 1230 |
Oficiální web | www |
primator | |
Adresa obecního úřadu | Mestský úrad Rožňava Šafárikova 29 |
Telefonní předvolba | 058 |
PSČ | 048 01 |
Označení vozidel (do r. 2022) | RV |
NUTS | 525529 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Rožňava (maďarsky Rozsnyó, německy Rosenau, latinsky Rosnavia) je město na východním Slovensku v Košickém kraji. V roce 2014 zde žilo přes 19 450 obyvatel, leží v nadmořské výšce 313 metrů.
Poloha
Město se nachází v regionu Gemer ve středu Rožňavské kotliny v nadmořské výšce 313 metrů. Z jižní strany město obklopuje Slovenský kras, ze severu úpatí Volovských vrchů. Městem protéká Rožňavský potok a řeka Slaná.
Dějiny
Město vzniklo jako hornické sídliště a jeho historie je spojena s těžbou zlata, stříbra, mědi a později železné rudy.[1] Bylo pojmenováno podle názvu výnosného dolu Rosnoubana (maďarsky Rozsnyóbánya, německy Rosenau).
První zmínka o městě je na darovací listině z roku 1291 vystavené králem Ondřejem III. ostřihomskému arcibiskupovi. První známou stavbou města je původně farský kostel (v současnosti biskupská katedrála) z roku 1304. Kostel přešel mnoha přestavbami, největší proběhla na přelomu 15. a 16. století a zahrnovala tzv. Bakóczovskou kapli s renesančním vstupním portálem a pozdně gotickým pastoforiem na severní straně presbytáře. První městské výsady získala osada v roce 1340 od uherského a polského krále Ludvíka I. Velikého. Až do roku 1918 patřila Rožňava k Uherskému království, po první světové válce se stala součástí Československa.
Dne 16. června 1919 se u Rožňavy odehrála bitva mezi československou armádou a maďarskou Rudou armádou. Československá armáda zde byla zastoupena 1. československým pěším dobrovolnickým plukem z Prahy, 21. plukem francouzských legií, 35. plukem italských legií a 2. praporem italské domobrany. Bitva skončila dobytím Rožňavy a zajetím štábu maďarského vojska.[2]
V roce 1930 zde žilo 6 668 obyvatel. V letech 1938 až 1945 byla Rožňava přičleněna k Maďarsku.[3]
Městské části
- Nadabula (od roku 1960)
- Rožňava
- Rožňavská Baňa
Doprava
Město leží na frekventované slovenské silnici I/16, známé také jako E58 (Bratislava – Nitra – Zvolen – Lučenec - Rimavská Sobota – Tornaľa – Rožňava – Košice – Michalovce – Užhorod).
Rožňava leží na železniční trati Zvolen–Košice (Zvolen – Lučenec – Fiľakovo – Jesenské – Tornaľa - Rožňava – Košice). Na železniční trati Rožňava–Dobšiná byl v roce 2003 zastaven provoz.
Pamětihodnosti
- Historická strážní věž uprostřed náměstí
- Katedrála Nanebevzetí Panny Marie
- Evangelický kostel
- Biskupský úřad
- Klášter Vincentek
- Strážní věž
- Gymnázium P. J. Šafárika
- Starý špitál
- Bánské muzeum
- Městská galerie
Osobnosti
- Pavel Josef Šafařík (1795–1861), básník, historik, etnograf, slavista a univerzitní profesor píšící převážně německy nebo česky
- Samo Tomášik (1813–1887), romantický prozaik a básník
- Jur Hronec (1881–1959), matematik, narodil se v Gočově, v Rožňavě vystudoval gymnázium
- Kálmán Tichy (1888–1968), malíř, od roku 1930 vedl místní muzeum
- Ján Kadár (1918–1979), režisér oscarového filmu Obchod na korze
- Vladimír Oravský (* 1947), spisovatel, dramatik, filmový a divadelní režisér
- Agáta Klimeková (* 1955), bibliografka a spisovatelka
- Adam Szentpétery (* 1956), malíř
Partnerská města
Galerie
-
Centrální náměstí
-
Městská věž
-
Městská věž
-
Pomník Františky Andrássy
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rožňava na slovenské Wikipedii.
- ↑ LÁZŇOVSKÝ, Bohuslav; KLÍMA, Stanislav. Průvodce po Československé republice, Země Slovenská a Podkarpatskoruská. 4. vyd. Praha: Orbis, 1937. 755 s. S. 256.
- ↑ Seznam obcí a okresů republiky Česko–Slovenské, které byly připojeny k Německu, Maďarsku a Polsku (Stav ke dni 28. listopadu 1938). : Dostupné online. S. 19.
Související články
Externí odkazy
- Encyklopedické heslo Rožňava v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Rožňava na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Aktuální informace o dění ve městě
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk