A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Národný výbor československý[1][2][3][4] (orig. čes. Národní výbor československý,[5][6] Národní výbor Československý,[7] Národný Výbor československý;[8] iné zápisy: zriedkavejšie Národný výbor česko-slovenský,[9] Národný výbor[10][11][12][13]) bol pôvodne český, neskôr česko-slovenský vrcholný orgán prvého česko-slovenského domáceho odboja. Vznikol 13. júla 1918. Jeho úlohou bola príprava prevzatia štátnej moci na území etablujúceho sa Československa a vypracovanie základných právnych predpisov nového štátu.
Vznik a vývoj
Počiatky Národného výboru československého siahajú do roku 1916, keď bol 18. novembra 1916 vytvorený Český zväz a Národný výbor. Český zväz bol zväz českých poslancov Ríšskej rady, ktorého účelom bol jednotný postup v otázkach národno-politických a ústavnoprávnych. Národný výbor vznikom ako "oporný" orgán zväzu a bol zložený zo zástupcov českých politických strán. Toto prehlásenie nieslo názov Oznámení o vzniku Českého svazu a Národního Výboru (Národný výbor sa písal ako Národný Výbor).
Ešte začiatkom roka 1917 česká politická reprezentácia odmietala Masarykove ciele vytvoriť samostatný česko-slovenský štát a domnievala sa, že dôjde k vyhláseniu čs. štátu v rámci habsburskej monarchie (Předsednictvo českého svazu k prohlášení dohodových vlád o válečných cílech, 31. január 1917, podpísaní F. Staněk, dr. B. Šmeral, Maštálka).[14][15]
V júni 1918 uznalo Francúzsko právo na samostatnosť československého národa a Česko-slovenskú národnú radu ako predstaviteľku národa.
Národný výbor československý vznikol v Prahe 13. júla 1918. Mal 38 členov, boli v ňom pomerným spôsobom podľa výsledkov volieb do Ríšskeho snemu v r. 1911 zastúpené strany nasledovne: (10 členov sociálni demokrati, 9 agrárnici, 9 štátoprávni demokrati, 4 národní socialisti, 4 realisti, 1 staročesi, 1 katolíci).
Na jeseň 1918 bolo už Rakúsko-Uhorsko v takom pokročilom rozklade, že so vznikom Česko-Slovenska sa v Prahe počítalo ako so samozrejmosťou. V priebehu októbra došlo k programovému zjednoteniu oboch táborov česko-slovenskej reprezentácie. Pražskí predstavitelia dostali možnosť odcestovať do Švajčiarska a stretnúť sa s politikmi v emigrácii. Na rokovaniach sa zúčastnili Karel Kramář, Václav Klofáč, František Staněk, Gustav Habrman, Antonín Kalina, Přemysl Šámal, Jaroslav Preiss a Karel Svoboda. Delegáciu politikov v emigrácii viedol Dr. Edvard Beneš.[16]
Výsledkom stretnutia bolo rozhodnutie o tom, že budúci štát bude republikou, a tiež bolo dohodnuté konkrétne personálne obsadenie česko-slovenskej vlády, ktorá mala mať 14 členov, z toho 4 Slovákov (Milan Rastislav Štefánik, Milan Ivanka, Milan Hodža, Vavro Šrobár) a jedného Nemca.
27. októbra 1918 vydal minister zahraničných vecí Rakúska-Uhorska Július (Gyula) Andrássy ml. nótu určenú americkému prezidentovi Wilsonovi o prijatí podmienok pre uzavretie mieru a ochote rokovať o mieri. Keď sa s touto nótou o deň neskôr zoznámila verejnosť, vypukli v Prahe všeobecné oslavy, keďže nóta bola považovaná za kapituláciu monarchie.
28. október 1918
Predstavitelia Národného výboru („muži 28. októbra“ - Alois Rašín, Antonín Švehla, František Soukup, Jiří Stříbrný a Vavro Šrobár), vyhlásili v pondelok 28. októbra 1918 v Prahe samostatný československý štát a vydali prvý zákon, zákon o zriadení samostatného štátu československého. Autorom oboch dokumentov bol JUDr. Alois Rašín. V ten istý deň boli do Národného výboru prizvaní 4 slovenskí zástupcovia.
Zástupcovia Národného výboru začali postupne preberať ríšske úrady - postupne prebrali Vojnový obilný ústav, české miestodržiteľstvo, policajné riaditeľstvo, vrchný krajinský súd a štátne zastupiteľstvo. Boli vytvárané poriadkové sily z členov Sokola. Na odpor sa postavili iba vojenské veliteľstvá v Prahe a Litoměřiciach, ale vzdali sa bez boja, takže prevrat bol nekrvavý.
K vyhláseniu Národného výboru česko-slovenského sa Slováci prihlásili vyhlásením Martinskej deklarácie 30. októbra 1918.
Ďalšie udalosti
14. novembra 1918 bolo z Národného výboru vytvorené Revolučné národné zhromaždenie, ktoré predalo výkonnú moc prvej česko-slovenskej vláde Karla Kramářa, menovanej v ten istý deň. Tá prevzala vládu od Masarykovej Dočasnej československej vlády, uznanej 14. októbra v Paríži západnými mocnosťami.
Predsedom Národného výboru bol Karel Kramář, podpredsedom Antonín Švehla, konateľom František Soukup.
Referencie
- ↑ Kováč, Dušan (2000), Muži deklarácie (2. vyd.), Bratislava: Veda, str. 89, ISBN 8022405981
- ↑ Mosný, Peter; Hubenák, Ladislav (2008), Dejiny štátu a práva na Slovensku, Košice: Aprilla, str. 171, ISBN 9788089346028
- ↑ Letz, Róbert (2010), Slovenské dejiny, IV. (1914 – 1938), Bratislava: Literárne informačné centrum, str. 70, ISBN 9788081190285
- ↑ Kónya, Peter, a kol. (2014), Dejiny Uhorska : (1000 – 1918), : Citadella, str. 748, ISBN 978-80-89628-59-9
- ↑ Provolání Národního výboru československého o samostatnosti československého státu z 28. října 1918, Zákon č. 1/1918 Sb.z. a n. ze dne 2. listopadu jímž se upravuje vyhlašování zákonů a nařízení, Zákon č. 3/1918 Sb.z. a n. ze dne 2. listopadu 1918, o nejvyšším správním soudě a řešení kompetenčních konfliktů, Zákon č. 5/1918 Sb.z. a n. ze dne 2. listopadu 1918, jímž se zřizuje nejvyšší soud, Zákon č. 35/1918 Sb.z. a n. ze dne 9. listopadu 1918, o osobní nedotknutelnosti (imunitě) členů Národního shromáždení, pozri Gronský, Ján, ed. (2005), Komentované dokumenty k ústavným dějinám Československa, I. (1918 – 1945), Praha: Karolinum, str. 47, 49-50, 52, ISBN 8024610272
- ↑ Národní výbor československý, 1918 : Stenoprotokoly : Sobota 2. listopadu 1918, Praha: Poslanecká sněmovna parlamentu České republiky, 2012-07-27, http://www.psp.cz/eknih/1918nvc/stenprot/19181102/19181102_01.htm, dost. 2015-02-01, Národní výbor československý, 1918 : Stenoprotokoly : Sobota 9. listopadu 1918, Praha: Poslanecká sněmovna parlamentu České republiky, 2012-07-27, http://www.psp.cz/eknih/1918nvc/stenprot/19181109/19181109_01.htm, dost. 2015-02-01
- ↑ Zákon č. 2/1918 Sb.z. a n. ze dne 2. listopadu 1918, jímž se zřizují nejvyšší správní úřady ve státě československém, pozri Gronský, Ján, ed. (2005), Komentované dokumenty k ústavným dějinám Československa, I. (1918 – 1945), Praha: Karolinum, str. 48, ISBN 8024610272
- ↑ Národní výbor československý, 1918 : Stenoprotokoly : Sobota 9. listopadu 1918, Praha: Poslanecká sněmovna parlamentu České republiky, 2012-07-27, http://www.psp.cz/eknih/1918nvc/stenprot/19181109/19181109_01.htm, dost. 2015-02-01
- ↑ Čaplovič, Dušan et al. (2000), Dejiny Slovenska, Bratislava: Academic Electronic Press, str. 301, ISBN 8088880394, https://books.google.sk/books?id=57cmAAAAMAAJ&q=%22N%C3%A1rodn%C3%BD+v%C3%BDbor+%C4%8Desko-slovensk%C3%BD%22&dq=%22N%C3%A1rodn%C3%BD+v%C3%BDbor+%C4%8Desko-slovensk%C3%BD%22&hl=en&sa=X&ei=Fe3NVILlOMj9ygOAsYKoAQ
- ↑ Národní výbor československý, 1918 : Stenoprotokoly : Uterý 5. listopadu 1918, Praha: Poslanecká sněmovna parlamentu České republiky, 2012-07-27, http://www.psp.cz/eknih/1918nvc/stenprot/19181105/19181105_01.htm, dost. 2015-02-01
- ↑ Zákon č. 11/1918 Sb.z. a n. ze dne 28. října 1918 o zřízení samostatného státu československého, pozri Gronský, Ján, ed. (2005), Komentované dokumenty k ústavným dějinám Československa, I. (1918 – 1945), Praha: Karolinum, str. 47, 49-50, 52, ISBN 8024610272
- ↑ Vojáček, Ladislav; Kolárik, Jozef; Gábriš, Tomáš (2011), Československé právne dejiny, Žilina: Eurokódex, str. 55, ISBN 9788089447428, http://books.google.sk/books?id=o_73QIMzF5wC
- ↑ Škvarna, Dušan et al. (2006), Lexikón slovenských dejín (3. vyd.), Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, str. 131, ISBN 8010008729
- ↑ GALANDAUER, Jan. Vznik Československé republiky 1918. Praha : Svoboda, 1988. S. 282.
- ↑ http://www.psp.cz/cgi-bin/eng/eknih/1920ns/se/stenprot/260schuz/s260007.htm[nefunkčný odkaz
- ↑ GALANDAUER, Jan. Vznik Československé republiky 1918. Praha : Svoboda, 1988. S. 227.
Ďalšia literatúra
- Dejmek, Jindřich, a kol. (2018), Československo : dějiny státu (1. vyd.), Praha: Libri, str. 91 – 92, ISBN 978-80-7277-572-9
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk