Agatha Christie
Rodné jméno	Agatha Mary Clarissa Miller
Narození	15. září 1890 Torquay, Devon Anglie
Úmrtí	12. ledna 1976 (ve věku 85 let) Winterbrook House, Wallingford, Oxfordshire Anglie
Místo pohřbení	Kostel sv. Marie, Cholsey, Oxfordshire, England
Pseudonym	Mary Westmacott
Povolání	všeobecná sestra, spisovatelka, romanopiskyně, scenáristka, dramaturgyně, prozaička, autorka autobiografie, básnířka, dramatička a autorka detektivek
Alma mater	soukromé vzdělání
Žánr	kriminální román, dobrodružný román, autobiografie a detektivka
Témata	kriminální román, detektivní literatura, literární tvorba a literární činnost
Významná díla	Vražda Rogera Ackroyda Sittafordská záhada Dům na úskalí Smrt lorda Edgwarea Vražda v Orient-expresu … více na Wikidatech
Ocenění	The Grand Master (1955) komandér Řádu britského impéria (1956) Dáma komandér Řádu britského impéria (1971) Cena Anthony (2000) společník Královské literární společnosti
Manžel(ka)	Archie Christie (1914–1928) Max Mallowan (1930–1976)
Děti	Rosalind Hicks
Rodiče	Frederick Alvah Miller[1][2] a Clarisa Margaret Boehmer[1]
Příbuzní	Margaret Frary Miller a Louis Miller (sourozenci) Mathew Prichard[1] (vnuk)
Podpis
oficiální stránka
multimediální obsah na Commons
galerie na Commons
citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Agatha Mary Clarissa lady Mallowanová, rozená Millerová, obvykle známá jako Agatha Christie (někdy i přechýleně Christieová, 15. září 1890, Spojené království – 12. ledna 1976. Spojené království), občas používající pseudonym Mary Westmacott, byla anglická spisovatelka, autorka velmi oblíbených kriminálních a detektivních příběhů. Je označována za nejvlivnější autorku detektivní literatury ve 20. století,^[3] někdy také za nejznámější spisovatelku všech dob, popřípadě dokonce nejznámějšího spisovatele vůbec.^[4]

Jako autorka byla Agatha Christie neobyčejně produktivní a publikovala 78 detektivních románů, přibližně 150 povídek, 6 „běžných“ románů a 19 divadelních her. Její díla byla přeložena do více než stovky jazyků a prodalo se více než dvě miliardy výtisků.^[4] V počtu prodaných knih ji předstihuje jen William Shakespeare,^[5] podle jiných odhadů Shakespeara dokonce překonává.^[4]

K autorčiným nejpopulárnějším dílům, které přetvořily žánr a překvapují stále další generace čtenářů svými neočekávanými zvraty, patří především Vražda Rogera Ackroyda, Vražda v Orient expresu, Smrt na Nilu a Vraždy podle abecedy. Román A pak nezbyl žádný (Deset malých černoušků) patří mezi nejprodávanější romány v historii a hra Past na myši drží rekord nejdéle hraného představení.^[6] Do obecného kulturního povědomí vstoupily také její literární postavy, především pak dva vyšetřovatelé – Hercule Poirot a slečna Marplová. Díla Agathy Christie si získala popularitu nejen díky svým komplikovaným zápletkám a složitým zločinům, ale také důrazem na psychologii postav a na úvahy nad různorodými motivacemi lidí ve světě, bez ohledu na věk, gender či společenské postavení. Její texty jsou často označovány za nadčasové, jen málo dotčené dobovými kulturními stereotypy a předsudky, a proto přístupné i moderním čtenářům.^[7]

Jednou z příčin neutuchající popularity jsou také četné filmové a seriálové adaptace autorčiných děl, především pak filmové zpracování poirotovských příběhů s Peterem Ustinovem z 80. let, seriálová adaptace s Davidem Suchetem vysílaná v letech 1989–2013 či vysokorozpočtová a komerčně úspěšná zpracování Kennetha Branagha; oblíbené jsou také adaptace příběhů slečny Marplové, od čtyř filmů v podání Margaret Rutherfordové v 70. letech, přes zpracování s Joan Hicksonovou na přelomu 80. a 90. let až po nejmladší seriál s Geraldine McEwanovou a později Julií McKenzie v hlavní roli.^[8]

Životopis

Narodila se v typické viktoriánské rodině, a jak bylo v té době zvykem, získala základní vzdělání od svých rodičů. Roku 1906 odjela do Paříže studovat hudbu a zdokonalit se ve francouzštině. Zde zjistila, že má talent na zpěv a klavír, pro ostýchavost před publikem a nedostatečně silný hlas však od kariéry pěvkyně upustila.

Dne 24. prosince 1914 se provdala za důstojníka Archibalda Christieho. V průběhu první světové války A. Christie pracovala jako dobrovolná sestra a lékárnice v Ashfieldu. Zkušeností získaných během těchto let při práci s léky, často i s jedy, využila později při psaní detektivek. Roku 1919 se jí narodila dcera Rosalind.

Roku 1926 se po smrti své matky a kvůli manželské krizi nervově zhroutila. V té době došlo k jejímu slavnému zmizení. Po dobu jedenácti dnů byla nezvěstná a ani po jejím nalezení v hotelu v Harrogate se tento incident nikdy plně nevyjasnil. Na motivy autorčina zmizení vznikl i film Agatha (1979) v hlavní roli s Vanesou Redgraveovou, Dustinem Hoffmanem a Timothy Daltonem.

Roku 1928 bylo její manželství s Archibaldem Christie rozvedeno, nicméně jako již zavedená autorka (první kniha Záhada na zámku Styles jí vyšla v Británii roku 1921, v USA knižně a v Británii na pokračování již roku 1920)^[9] netrpěla finančními problémy.

Roku 1928 se vydala do Bagdádu a mimo jiné navštívila i slavné archeologické vykopávky v Uru, kde se seznámila s archeologem sirem Leonardem Woolleym a jeho ženou Catherine. Při opětovné návštěvě Uru v roce 1930 poznala i asistenta Wooleyho a svého druhého manžela Maxe Mallowana.

Během první i druhé světové války A. Christie pracovala jako dobrovolnice ve výdejně léků.

V roce 1956 byla jmenována C.B.E. (Velitel britského impéria) a roku 1971 jí královna Alžběta II. udělila titul „dáma britského impéria“, z nějž vyplývalo právo na titul dáma. Díky tomu, že byl její druhý manžel Max roku 1968 pasován na rytíře, a tak se stal sirem, mohla užívat titul lady.^[10]

Odkaz

Během života autorky bylo jejímu dílu, i přes jeho značnou popularitu, věnováno jen málo pozornosti ze strany literární vědy. Sama Agatha Christie vnímala jako případné jen úvahy nad tím, jak její práce naplňují svou hlavní funkci, tedy pobavení čtenáře; i proto byla zaražená, když se v roce 1967 objevilo první akademické zhodnocení její tvorby, které vydal americký literární kritik Gordon Ramsey. Po autorčině smrti se nicméně začaly objevovat další a další publikace zabývající se její tvorbou z teoretického hlediska, na přelomu 70. a 80. let vydali své texty H. R. F. Keating, Robert Barnard a Charles Osborne. I přes původní neochotu zabývat se detektivkou jakožto „nízkým“ žánrem byli badatelé zaujati vlivem Agathy Christie na přetváření a formování žánru a její schopností oslovit čtenáře bez ohledu na generaci, společenskou třídu a vzdělání.^[11]

Dílo

Agatha Christie je světově nejznámější spisovatelka detektivních příběhů a také nejlépe prodávaným autorem svého žánru. Jejích knih se prodalo již přes 2 miliardy výtisků v angličtině a 1 miliarda v dalších minimálně 103 jazykových mutacích.^[4] Často patří k nejprodávanějším autorům také v zemích mimo anglicky mluvící svět – ve Francii například v prodejnosti překonává i Émila Zolu, nejprodávanějšího domácího autora.^[12]

Christie publikovala 84 románů (z toho 78 detektivních a 6 společenských či psychologických románů), přibližně 150 povídek a 19 divadelních her.^[4] V některých dílech porušovala nepsaná pravidla o stavbě detektivního románu – Vražda Rogera Ackroyda, díky které získala již v roce 1926 značný věhlas, je známá svým překvapivým, provokativním rozuzlením. Na rozdíl od detektivních příběhů doylovského typu jsou však v textech Agathy Christie na závěr čtenáři předložena všechna fakta, z nichž bylo možné odvodit, kdo vraždu spáchal. Indicie jsou přitom „ukryty všem na očích“, a přestože forenzní analýza (otisky prstů, balistika) může být rovněž přítomna, obvykle funguje jen jako prostředek pro zúžení okruhu podezřelých, nikoliv jako hlavní důkaz.^[13] Příběhy nicméně nelze označit za čistě mechanické sbírání indicií. Roli někdy hraje také intuice nebo analogie naznačená odkazem k jinému literárnímu dílu. V pozdním románu Viděla jsem vraždu je například zločin odhalen pomocí analogie s tradičním křesťanským příběhem o zlu, nikoliv racionální dedukcí, která pak slouží pouze k potvrzení nastolených předpokladů.^[14]

Agatha Christie se prosadila rovněž jako autorka dramat. Její divadelní hra Past na myši drží rekord vůbec nejdéle hrané divadelní hry. V londýnském Ambassadors Theatre proběhla premiéra 25. listopadu 1952. Odtud se roku 1974 přesunula do nedalekého St. Martins Theatre, kde se stále hraje. V listopadu 2012, kdy hra slavila 60 let od londýnské premiéry, měla za sebou již 25 000. představení.^[15] Představení byla dočasně přerušena pouze v roce 2020 v souvislosti s pandemií covidu-19. Návštěva této hry je pro mnohé návštěvníky „přechodovým rituálem“.^[16]

Postavy

Základní rozvržení postav poirotovských příběhů na počátku autorčiny tvorby je zřetelně inspirováno Arthurem Conanem Doylem – charakteristická je ústřední trojice, k níž patří výstřední detektiv (Hercule Poirot, Sherlock Holmes), nepříliš bystrý pomocník (kapitán Hastings, doktor Watson) a tápající policejní vyšetřovatel (inspektor Japp, inspektor Lestrade). Sama autorka se v této oblasti k Doylově odkazu hlásila. Do žánru nicméně vnesla koncept indicií, které jsou čtenáři představovány a ze kterých posléze detektiv vyvodí řešení, aniž by se uchyloval k jiným, čtenáři nedostupným informacím; Doyle a jeho pokračovatelé naproti tomu nechají detektiva přijít s nečekaným, fantastickým řešením a teprve poté následuje jeho racionalizace. Představa, že Christie převzala rovněž způsob práce s indiciemi od Doyla (a že je tedy jeho naprostou epigonkou) je mylná. Z nemalé části patrně vychází ze zjednodušujícího zhodnocení, které v jedné ze svých knih v roce 1985 uveřejnil spisovatel Julian Symons, nástupce Christie v čele britského Klubu detektivů.^[17]

Z jejích literárních detektivů je nejslavnější Hercule Poirot. Původem belgický detektiv se poprvé objevil v Záhadě na zámku Styles, prvním autorčině vydaném díle. Je představen jako postarší, úspěšný vyšetřovatel, jejž si anglická policie značně váží. O jeho osobním životě se až na zálibu v pohodlí, belgickém původu a katolickém vyznání čtenář příliš nedozví. Je popisován jako okouzlující a vždy velmi zdvořilý muž, který ovšem někdy působí trochu komicky. Tato kombinace z Poirota rychle učinila nejoblíbenější postavu čtenářů.^[18] Sama Christie však záhy začala být detektivem frustrována a již ve 30. letech litovala, že vytvořila „takové odpudivé, bombastické, únavné stvořeníčko“. Své pocity nicméně dokázala potlačit a Poirota do svých románů obsazovala až do konce života, ačkoli v pozdějších románech někdy vystupuje jen okrajově.^[19]

Velmi populární je také slečna Marplová, která se objevila nejprve v povídce „Úterní klub“ (1928), později, počínaje Vraždou na faře (1930), se však stala vyšetřovatelkou v detektivních románech. Podobně jako Poirot je slečna Marplová postavou, kterou ostatní snadno podceňují. Inteligentní a moudrá, avšak někdy zmateně se vyjadřující stará panna žije ve smyšlené typicky anglické vesničce St. Mary Mead a často se zaobírá pozorováním každodenního života, nikoliv pouze zločinem. Spisovatelka v bystré stařence nalezla „spřízněnou duši“ a ráda vymýšlela její pronikavé postřehy týkající se vztahů ve společnosti.^[20]

Dalšími postavami jsou například manželé Tommy a Pentlička Beresfordovi nebo statistický úředník na penzi Parker Pyne. Z linie vyšetřovatelů se poněkud vymyká tajemný Harley Quin, který reprezentuje harlekýnovskou postavu nadpřirozené spravedlnosti – přestože je však nadán vyšším poznáním než běžní smrtelníci, nezasahuje do vyšetřování přímo, pouze umožňuje panu Satterthwaitovi, aby své snahy po dosažení spravedlnosti dovedl do úspěšného konce.^[21]

Prostředí

Detektivní příběhy Agathy Christie jsou obvykle zasazeny do prostředí více či méně uzavřené společnosti – na palubu vlaku, lodě či letadla, na izolovaný ostrov, ale nejtypičtěji do venkovského sídla. Domy jsou v autorčině tvorbě dominantní lokací především ve 20., 40. a 50. letech. Toto prostředí přitom využívá oblíbené a dobře zavedené „gotické“ a romantické imaginace, která hraje významnou roli v anglické literatuře. Již od vydání románu Měsíční kámen (1868) od Wilkieho Collinse, někdy považovaného za první detektivní román, byl venkovský dům – se svým služebnictvem, rodinou a hosty, početnými místnostmi a tajnými chodbami – stabilní rekvizitou detektivních příběhů. V kontextu rozvíjejícího se literárního modernismu využívala Christie také další motivy a problémy spojené s tímto prostředím – tlak starostí o domácnost, společenská očekávání, a především rodinná dramata. Sama autorka vlastnila několik domů, přičemž některé z nich využila jako kulisy pro příběhy (nejtypičtěji patrně Greenway House v Dartmooru, jenž je ústředním místem románů Pět malých prasátek a Hra na vraždu).^[22]

Práci v lékárně zužitkovala Christie jako zdroj svých znalostí o jedech. V tomto ohledu zapadá mezi ostatní „královny zločinu“ zlaté detektivní éry – také v knihách Dorothy L Sayersové, Ngaio Marshové a Margery Allinghamové hraje jed často ústřední roli, přičemž u těchto autorek je použit jako prostředek vraždy přibližně ve třetině prací. U Christie však otravy bývají ještě četnější – statistiky ukazují, že zmínka o jedech se objevuje ve dvou třetinách jejích knih a že přibližně 40 % zavražděných postav v jejích textech sejde ze světa právě tímto způsobem.^[23] K jedům užitým v jejích příbězích patří například kyanid, arsenik, chloral, strychnin, kokain, thallium nebo nikotin.^[24]

Bibliografie

Knihy

Uvedena jsou data prvního knižního vydání, některé z textů byly však již předtím vydány na pokračování časopisecky, někdy ve zkrácené podobě.

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Mary%20Westmacott
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

---



---

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk

---

Název	Původní název	Poprvé publikováno[25][26]	Česky	Vyšetřovatel	Poznámka
Záhada na zámku Styles	Mysterious Affair at Styles The Mysterious Affair at Styles	1920-10-xx říjen 1920	1929	Hercule Poirot, inspektor Japp	román, též Záhadná událost ve Stylesu
Tajemný protivník	Secret Adversary The Secret Adversary	1922-01-xx leden 1922	1928	Tommy a Pentlička	román, též Tajemný odpůrce
Vražda na golfovém hřišti	Murder on the Links The Murder on the Links	1923-03-xx březen 1923	1932	Hercule Poirot	román, též Pozvánka pro Hercula Poirota
Poirotova pátrání	Poirot Investigates Poirot Investigates	1924-03-xx březen 1924	1929	Hercule Poirot	sbírka povídek
Muž v hnědém obleku	Man in the Brown Suit The Man in the Brown Suit	1920-08-22 22. srpen 1924	1927	plukovník Race	román
Tajemství Chimneys	Secret of Chimneys The Secret of Chimneys	1925-06-xx červen 1925	2006	policista Battle, Eileen Brentová	román
Vražda Rogera Ackroyda	Murder of Roger Ackroyd The Murder of Roger Ackroyd	1926-06-xx červen 1926	1930	Hercule Poirot	román, též Vražda milionáře Ackroyda
Velká čtyřka	Big Four The Big Four	1927-01-27 27. ledna 1927	2001	Hercule Poirot, inspektor Japp	román
Záhada Modrého vlaku	Mystery of the Blue Train The Mystery of the Blue Train	1928-03-29 29. března 1928	1999	Hercule Poirot	román
Záhada sedmi ciferníků	Seven Dials Mystery The Seven Dials Mystery	1929-01-24 24. ledna 1929	1939	Eileen Brentová	román
Zločiny pro dva	Partners in Crime Partners in Crime	1929-xx-xx 1929	2002	Tommy a Pentlička	sbírka povídek
Záhadný pan Quin	Mysterious Mr. Quin The Mysterious Mr. Quin	1930-04-xx duben 1930	2008	Harley Quin, pan Satterthwaite	sbírka povídek
Obrův chléb	Giant's Bread Giant's Bread	1930-04-xx duben 1930	2023	není detektivní	pseudonym Mary Westmacott, román
Vražda na faře	Murder at the Vicarage The Murder at the Vicarage	1930-10-xx říjen 1930	1991	slečna Marplová	román
Sittafordská záhada	Sittaford Mystery The Sittaford Mystery	1931-07-xx léto 1931	1971	Emily Trefusisová	román, též The Murder at Hazelmoor
Dům na úskalí	Peril at End House Peril at End House	1932-02-xx únor 1932	1932	Hercule Poirot, inspektor Japp	román
Třináct záhad	Thirteen Problems The Thirteen Problems	1932-06-xx červen 1932	2010	slečna Marplová	sbírka povídek
Lord Edgware umírá	Lord Edgware Dies Lord Edgware Dies	1933-03-xx březen 1933	1993	Hercule Poirot, inspektor Japp	román, též Smrt Lorda Edgwarea
Smrtonoš	Hound of Death and Other Stories The Hound of Death and Other Stories	1933-10-xx říjen 1933	2010		sbírka povídek, nadpřirozeno
Vražda v Orient expresu	Murder on the Orient Express Murder on the Orient Express	1934-01-01 1. ledna 1934	1935	Hercule Poirot	román, též Vražda ve vlaku Orient-Expres, Murder in the Calais Coach
Nedokončený portrét	Unfinished Portrait Unfinished Portrait	1934-03-xx březen 1934	2019	není detektivní	pseudonym Mary Westmacott, román
Parker Pyne zasahuje	Parker Pyne Investigates Parker Pyne Investigates	1934-06-xx červen 1934	2004	Parker Pyne	sbírka povídek
Záhadné zmizení lorda Listerdalea	Listerdale Mystery The Listerdale Mystery	1934-06-xx červen 1934	2005		sbírka povídek
Proč nepožádali Evanse?	Why Didn't They Ask Evans? Why Didn't They Ask Evans?	1934-09-xx září 1934	2000		román, též The Boomerang Clue
Tragédie o třech jednáních	Three Act Tragedy Three Act Tragedy	1934-10-xx říjen 1934	1940	Hercule Poirot, pan Satterthwaite	román, též Nikotin, Murder in Three Acts
Smrt v oblacích	Death in the Clouds Death in the Clouds	1935-03-10 10. března 1935	1936	Hercule Poirot, inspektor Japp	román, též Death in the Air
Vraždy podle abecedy	A.B.C. Murders The A.B.C. Murders	1936-01-06 6. ledna 1936	1970	Hercule Poirot	román, též The Alphabet Murders
Vražda v Mezopotámii	Murder in Mesopotamia Murder in Mesopotamia	1936-07-06 6. července 1936	1969	Hercule Poirot	román
Karty na stole	Cards on the Table Cards on the Table	1936-11-02 2. listopadu 1936	1938	Hercule Poirot, Ariadne Oliverová, plukovník Race, policista Battle	román, též Vyložené karty
Vražda v postranní ulici	Murder in the Mews Murder in the Mews	1937-03-15 15. března 1937	2009	Hercule Poirot	sbírka povídek
Němý svědek	Dumb Witness Dumb Witness	1937-07-05 5. července 1937	1939	Hercule Poirot	román, též Poirot Loses a Client
Smrt na Nilu	Death on the Nile Death on the Nile	1937-11-01 1. listopadu 1937	1985	Hercule Poirot, plukovník Race	román
Schůzka se smrtí	Appointment with Death Appointment with Death	1938-05-02 2. května 1938	1970	Hercule Poirot	román
Vánoce Hercula Poirota	Hercule Poirot's Christmas Hercule Poirot's Christmas	1938-12-19 19. prosince 1938	1939	Hercule Poirot	román, též Murder for Christmas a A Holiday for Murder
Vždyť je to hračka	Murder is Easy Murder is Easy	1939-06-05 5. června 1939	1971		román, též Easy to Kill
A pak nezbyl žádný	And Then There Were None And Then There Were None	1939-11-06 6. listopadu 1939	1988		román, původně Deset malých černoušků, v původním britském vydání Ten Little Niggers, též Ten Little Indians
	The Regatta Mystery The Regatta Mystery	1939-mm-xx 1939		Hercule Poirot, slečna Marplová, Parker Pyne	sbírka povídek, pouze v USA, ve Velké Británii a v Česku povídky vyšly v jiných souborech
Temný cypřiš	Sad Cypres Sad Cypress	1940-03-xx březen 1940	1999	Hercule Poirot	román
Nástrahy zubařského křesla	One, Two, Buckle My Shoe One, Two, Buckle My Shoe	1940-11-xx listopad 1940	2001	Hercule Poirot, inspektor Japp	román, též An Overdose of Deatha The Patriotic Murders
Zlo pod sluncem	Evil Under the Sun Evil Under the Sun	1941-06-xx červen 1941	2003	Hercule Poirot	román
N či M?	N or M? N or M?	1941-06-xx červen 1941	1967	Tommy a Pentlička	román
Mrtvá v knihovně	Body in the Library The Body in the Library	1942-02-xx únor 1942	1972	slečna Marplová	román
Pět malých prasátek	Five Little Pigs Five Little Pigs	1942-05-xx květen 1942	1948	Hercule Poirot	román, též Nezabila jsem!, Murder in Retrospect
Není kouře bez ohýnku	Moving Finger The Moving Finger	1942-07-xx červenec 1942	1982	slečna Marplová	román
Nultá hodina	Towards Zero Towards Zero	1944-06-xx červen 1944	1970	policista Battle	román, též Come and Be Hanged
Odloučeni zjara	Absent in the Spring Absent in the Spring	1944-07-xx červenec 1944	1997	není detektivní	román, též Já nebyl u tebe, když přicházelo jaro
Cyankáli v šampaňském	Sparkling Cyanide Sparkling Cyanide	1945-02-xx únor 1945	1980	plukovník Race	román, též Remembered Death
Nakonec přijde smrt	Death Comes as the End Death Comes as the End	1944-10-xx říjen 1944	1975		román
Poslední víkend	Hollow The Hollow	1946-09-xx září 1946	1948	Hercule Poirot	román, též Poslední weekend, Murder After Hours
Pověz mi, jak žijete	Come, Tell Me How You Live Come, Tell Me How You Live	1946-10-xx říjen 1946	1977	není detektivní	jako Agatha Christie Mallowan, román