A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Limonáda (v českých zemích tradičně nazývaná také citronáda, oranžáda nebo malinovka, na Moravě sodovka[1]) je nealkoholický osvěžující nápoj, vyrobený z citronové, pomerančové, malinové nebo jiné ovocné šťávy s cukrovým sirupem, nebo umělými sladidly a vodou. V průmyslové výrobě se od 20. století zpravidla nasycuje oxidem uhličitým a do obchodů se distribuuje v uzavřených značkových lahvích. Do restaurací je však řada limonád distribuována i v sudech.[2][3]
Historie
Původ pěstování citronů, pomerančů, granátových jablek a tamarindů a lisování jejich šťávy do limonád bývá spojován s arabskými zeměmi Blízkého Východu, s Indií a Himálajem.
V Evropě se již v antickém Římě podával nápoj označený posca, do vody se přidávala lžíce octa nebo kyselého (i zkyslého) vína. Byl to běžný nápoj vojáků ve službě.[4] Octová limonáda se rozšířila do mnoha zemí středověké a novověké Evropy, na českém venkově se dětem podávala ještě kolem poloviny 20. století, zpravidla s lžičkou cukru.
Ze zemí Maghrebu, které byly francouzskými koloniemi, se šťávy exotického ovoce a nápoje z nich dostaly do Francie.[5] Limonáda tam byla údajně poprvé připravena 20. srpna 1630 v Paříži.[6] První sodovku podle vlastního patentu nabídl v roce 1770 nebo 1772 Angličan Joseph Priestley. První průmyslově vyráběná limonáda nesla značku Schweppe's a byla nabízena návštěvníkům první průmyslové výstavy v Londýně v roce 1851.
Pojem
Termínem limonáda se označuje takový nealkoholický nápoj, který v České republice splňuje tyto státní potravinářské normy: podle vyhlášky č. 335/1997 Sb. smí mít nejvýše 0,5 % objemových jednotek ethanolu při teplotě 20 °C. Vyrábí se z pramenité nebo minerální vody (či sodové vody), nezávadnost jejichž zdrojů musí být pravidelně kontrolována, dále z ovocných šťáv, cukru, přírodních nebo syntetických sladidel, z umělých příchutí a barviv, jejichž technické označení a koncentrace musí být vyznačeny na obalu.
Jazykové odlišnosti
Termín „limonáda“ je odvozen z francouzského výrazu limon pro citrón, v Čechách se jím od 50. let 20. století označují sycené nealkoholické nápoje s jakoukoliv ovocnou i jinou příchutí. Ve slovenštině se podobně univerzálním způsobem používá slovo „malinovka“. Na Moravě se pro ochucené ovocné sycené nápoje častěji než v Čechách používá slovo sodovka, zatímco sodová voda se v některých moravských regionech nazývá sifon.[7]
V angličtině je oficiálním označením pro osvěžující studené nápoje sousloví „soft drink“, regionálně se používá i řada jiných názvů, jako „carbonated drink“, „cool drink“, „cold drink“, „fizzy drink“, „fizzy juice“, „lolly water“, „pop“, „seltzer“, „soda“, „coke“, „soda pop“, „tonic“, „lemonade“ nebo „mineral“.
V mnoha jazycích speciální souhrnný název pro ovocné sycené nápoje není, resp. označují se pouze jako „nealkoholické nápoje“.
Výrobci limonád
Mezi světové výrobce limonád patří:
- The Coca-Cola Company – Coca-Cola (od roku 1886), Fanta (1941), Sprite (1961), Kinley
- PepsiCo – Pepsi (1903), 7 Up (1929), Mirinda (1970)
- Schweppe´s
- Perrier
Na českém trhu:
- Kofola a. s. – Kofola (1960), Vinea (1974)
- Mattoni
- Korunní
- Hanácká kyselka a.s.
- Mezi menší dodavatele patří: BAŤOVKA 1897 s.r.o., Sodovkárna Kolín s.r.o. – KOLI (1886), ZON s.r.o. v Třebíči a další.
Slazení
Většinou jde o slazený nápoj, protože obsahuje i cukr či glukózo-fruktózový sirup. Používá se i náhradní sladidlo, ale jeho použití nevede ke snížení tělesné váhy konzumenta,[8] ani ke snížení negativních dopadů na zdraví,[9] ani ke snížení zvýšené pravděpodobnosti předčasného úmrtí.[10] Většina umělých sladidel je navíc předmětem sporu ohledně zdravotní nezávadnosti.[11] Ovšem zavedení spotřební daně na slazené nápoje není tak efektivní, jako kdyby se zavedla spotřební daň na dorty či cukrovinky.[12] Ve vyspělých zemích již spotřeba slazených nápojů klesá.[13]
Světoví výrobci limonád skrze sponzorování zdravotnických organizací ovlivňují spotřebu a tak i zdraví obyvatel.[14] Konzumace slazených nápojů zvyšuje riziko úmrtnosti již od malých dávek úměrně zkonzumovanému počtu nápojů.[15] Přispívají také ke vzniku obezity, vysokého krevního tlaku, cukrovky 2. typu a zubních kazů. Ovšem statistika obezity a energetický příjem spolu dostatečně nesouvisí.[16] Mikroplasty, uvolňované například z PET lahví, mohou být obezogen.[17]
Odkazy
Reference
- ↑ Prosím sodovku. Sifon? Ne, limonádu. Aha. Moravská soda. Aktuálně.cz . Economia, a.s., 22. 3. 2011 . Roč. 2011. Dostupné online.
- ↑ Limonády v KEG sudech. ZON . ZON spol. s.r.o. . Dostupné online.
- ↑ Sudové limonády a minerální vody. JASO . JASO-DISTRIBUTOR, spol. s r. o. . Dostupné online.
- ↑ Marcus Junkelmann: Panis Militaris – Die Ernährung des römischen Soldaten oder der Grundstoff der Macht. Vydal Philipp von Zabern, Mohuč 1997, ISBN 3-8053-2332-8.
- ↑ SMITH, Andrew F. Encyclopedia of Junk Food and Fast Food. : Greenwood Press 363 s. Dostupné online. ISBN 978-0-313-08668-7. (anglicky) Google-Books-ID: mYc4aw7tnekC.
- ↑ Latest & Breaking News Melbourne, Victoria. The Age . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Moravsko-český slovník, URL: http://morce.slovniky.org Archivováno 5. 11. 2018 na Wayback Machine.
- ↑ Sugar-free and 'diet' drinks no better for healthy weight than full sugar drinks, experts say. medicalxpress.com . 2017-01-03 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Artificially sweetened drinks may not be heart healthier than sugary drinks. medicalxpress.com . 2020-10-27 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ DAVIS, Nicola. Soft drinks, including sugar-free, linked to increased risk of early death. The Guardian . 2019-09-03 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Náhrada za cukr: Jsou umělá sladidla opravdu zdravá?. eurozpravy.cz . 2018-05-28 . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-04-07.
- ↑ Snack tax may be more effective than a sugary drink tax to tackle obesity. medicalxpress.com online. 2019-09-04 cit. 2022-01-28. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Global consumption of sugary drinks has increased at least 16% since 1990, says study. medicalxpress.com online. cit. 2023-10-03. Dostupné online.
- ↑ Study probes soda company sponsorship of health groups. medicalxpress.com online. 2016-10-10 cit. 2022-01-28. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Higher consumption of sugary beverages linked with increased risk of mortality. medicalxpress.com online. 2019-03-18 cit. 2022-01-28. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Perspective: Obesity—an unexplained epidemic. ajcn.nutrition.org online. cit. 2023-10-03. Dostupné online.
- ↑ A Review of Human Exposure to Microplastics and Insights Into Microplastics as Obesogens. pubmed.ncbi.nlm.nih.gov online. cit. 2023-10-04. Dostupné online.
Literaturaeditovat | editovat zdroj
- (anglicky) Andrew F. Smith, Encyclopedia of junk food and fast food, Greenwood Publishing Group 2006. ISBN 9780313335273
- (anglicky) David P. Steen et P. R. Ashurst
Související článkyeditovat | editovat zdroj
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Slovníkové heslo limonáda ve Wikislovníku
- Obrázky, zvuky či videa k tématu limonáda na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk