A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Komořany | |
---|---|
Nádvoří komořanského zámku | |
Lokalita | |
Městská část | Praha 12 |
Správní obvod | Praha 12 |
Obvod | Praha 4 |
Obec | Praha |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°59′25″ s. š., 14°24′38″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 1 885 (2021)[1] |
PSČ | 143 00 |
Počet domů | 211 (2011)[2] |
Počet ZSJ | 4 |
Komořany | |
Další údaje | |
Kód části obce | 400246 |
Kód k. ú. | 728519 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Komořany (německy Komoran) jsou bývalá vesnice, dnes městská čtvrť a katastrální území území Prahy, součást městské části Praha 12.
Název
Název vesnice ve významu ves Komořanů je odvozen ze skutečnosti, že žili na pozemcích královské komory. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: Comoraz a Komoraz (okolo roku 1088), Komoraz (1222), de Comoran (1289), Komorsan (1304), de Commorsan (1342), Komořanky (1436), k Komořankám (1473), na Komořanech (1603), na Komořankách (1615), Komoržany a Komržanky (1788) a Komořan (1849).[3]
Historie
Komořany jsou připomínány poprvé k roku 1088 jako osada, která patřila vyšehradské kapitule. Další záznamy naznačují, že vlastníky Komořan (či jejich částí) byly královská komora (za Václava II. před rokem 1304 a za Jiřího z Poděbrad před rokem 1470), soukromé osoby (například scholastikus Dobeš od roku 1332 či Václav Šturm z Hyršfeldu, který připojoval ke svému jménu doplněk „seděním na Komořanech“ – po roce 1589), ale zejména zbraslavský klášter, kterému patřila nejen ves Komořánky vzniklá před rokem 1436, ale i další majetek – např. jeden dvůr (darovaný Václavem II. roku 1304). Od roku 1638 se stávají dědičným vlastnictvím zbraslavského kláštera snad celé Komořany. V roce 1785 však byl zbraslavský klášter zrušen a Komořany připadly náboženskému fondu, který prodal komořanský dvůr, zámek a ovčín o 40 let později knížeti Oettingen-Wallersteinovi. V roce 1866 koupil tento komořanský majetek (poplužní dvůr, ovčín a zámek) rytíř z Albertů.
Mezitím totiž byla vymezena katastrální obec Komořany a její obyvatelé v polovině 19. století vytvořili společnou politickou obec s Točnou. Proto jsou v Malém Ottově slovníku z roku 1904 zmiňovány Komořany jen jako zámeček u vsi Točná. Samostatnou obcí se staly Komořany 20. května 1957,[4] ale již k 14. červnu 1964[5] byly spojeny s obcí Modřany, která byla současně povýšena na město. Celé město Modřany i s Komořany bylo připojeno k hlavnímu městu Praze do obvodu Praha 4 k 1. lednu 1968. V té době žilo v Komořanech 1107 obyvatel ve 133 domech.
Při správní reformě Prahy v roce 1990 se staly Komořany součástí městské části Praha-Modřany, která byla v roce 1994 přejmenována na název Praha 12. Celé území městské části spadá i nadále do městského obvodu Praha 4.
Pamětihodnosti
Zaniklé stavby
Území
Dnešní dopravní osou Komořan je Komořanská ulice. Přirozeným centrem Komořan se zdá být nepojmenované náměstí vymezené ulicemi Kyslíková, Komořanská a Revoluce s autobusovým obratištěm Komořany u areálu továrny Modřanských strojíren (Sigma Modřany). Toto prostranství včetně průmyslové oblasti a severovýchodní části sídelního celku (včetně Komořska) však katastrálně nepatří ke Komořanům, ale k Modřanům, ač od vlastních Modřan je tato oblast oddělena údolím potoka.
Území Komořan je na západě ohraničeno pravým břehem Vltavy. Přes zástavbu Komořan protéká k Vltavě Komořanský potok, na zastavěném území z převážné části zatrubněný. Na jihu patří ke Komořanům oblast až k nepojmenovanému potoku od Točné a k okraji zbraslavské osady Závist. V této oblasti se nachází několik zahrádkářských a chatových osad. V jedné z nich, jižně od krátké rokle proti vyústění Krňova do Vltavy, se nad železniční tratí nacházejí ulice Davelská, Trnitá, Keřová, Koukolová a Nad roklí. Druhá zahrádkářská osada se nachází na okraji lesního celku přírodního parku Modřanská rokle - Cholupice a cesta v její ose nese názvy Hudcová (v jižní části) a Na Jitřence (v severní části).
Dnes jsou Komořany známé zejména jako sídlo Českého hydrometeorologického ústavu. Hlavní sídlo ústavu je v novostavbě v ulici Na Šabatce, ústav vlastní a využívá i komořanský zámek (bývalou tvrz).
V jižní části Komořan, nedaleko zámku, se nachází statek Šabatka. Od městské části jej po roce 2000 koupila Střední škola managementu a služeb s. r. o. Praha 4, která jej renovovala a využívá jako jezdecké centrum. Sídlí zde sportovní jezdecký areál Prague Premium Stables.
Po pravém břehu Vltavy prochází územím Komořan železniční Trať 210 z Prahy do Vraného nad Vltavou, na níž byla v roce 1997 otevřena nová zastávka Praha-Komořany náhradou za nedaleké nádraží Praha-Modřany, které v roce 1991 přestalo být využíváno pro osobní dopravu. Do autobusové zastávky Komořany (která spadá do území Modřan) jezdí ve směru od Modřan Komořanskou ulicí autobusové linky 165 a 139, část spojů linky 165 pokračuje dále na Závist a Zbraslav. Do modřanského průmyslového areálu u Komořan vede z nádraží Praha-Modřany železniční vlečka, která v době oprav Komořanské ulice sloužila od 10. května do 14. července 1995 i náhradní osobní železniční dopravě k obsluze Komořan.[6][7]
Po osadou Na Jitřence a nedaleko vyústění Branišovské ulice do Komořanské ústí na povrch Komořanský tunel, z nějž pokračuje Pražský okruh na Radotínský most a k mimoúrovňové křižovatce Lahovice. Nad portálem tunelu okruh kříží přeložená Komořanská ulice. Vedle jej překlenuje torzo nového mostu, který měl navazovat na nový obchvat Komořan v rámci zamýšleného prodloužení komunikace KOMOKO. Most byl postaven na základě platného stavebního povolení, avšak bez odpovídajícího územního rozhodnutí, výstavba zbytku komunikace i mimoúrovňové křižovatky Komořany je předmětem sporů. Vybudování nové Komořanské podporují komunální politici ODS (starosta Petr Hána, městský zastupitel František Laudát). Politici KDU-ČSL (Daniela Rázková a Tom Philipp) a někteří místní aktivisté a signatáři petice před vybudováním MÚK Komořany preferují vybudování dalšího mostu přes Vltavu a napojení Modřan na MÚK Lahovice, vyjádření lidoveckého ministra Libora Ambrozka o nutnosti posouzení všech variant bylo starostou Hánou napadáno jako podpora výstavby nového mostu.[8][9] Západně od tohoto mostu prochází Pražský okruh ještě ekoduktem, který je pojmenovaný jako tunel Šabatka.
Fotogalerie
-
Vilky v Okružní ulici
-
Český hydrometeorologický ústav
-
Opuštěné nákupní středisko (v roce 2008 v rekonstrukci)
-
Malé sídliště U Vlečky
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam změny. Svazek II. CH–L. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. Heslo Komořany, Kommern, s. 292–293.
- ↑ Pražský dopravní zeměpis II, 15. část, Modřany 1. dil, DP Kontakt 7/2000 Archivováno 30. 12. 2010 na Wayback Machine., Dopravní podnik hl. m. Prahy, r. 5, červenec 2000, str. 14
- ↑ Antonín Vlček: Kronika města Modřany, okres Praha-západ, za léta 1945–1964, I. část[nedostupný zdroj, 6. 3. 1968
- ↑ http://www.prahamhd.vhd.cz/Draha/komorany.htm Pražské železniční stanice a zastávky – Praha-Komořany Archivováno 23. 12. 2009 na Wayback Machine., Společnost pro veřejnou dopravu, prahamhd.vhd.cz
- ↑ Jakub Džurný: Průmyslová historie Komořan, web Posázavský pacifik, aktualizace 9. 1. 2010
- ↑ Veronika Sládková: Jih Prahy rozděluje spor o most, Lidové noviny, 22. 3. 2006
- ↑ Spor o napojení Modřan na obchvat Prahy pokračuje, Stavebni-forum.cz, 27. 3. 2006, ČTK
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Komořany na Wikimedia Commons
- Katastrální mapa Komořany na webu ČÚZK
- Archivní mapy (Točná) na webu ČÚZK
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk