Bražec (okres Karlovy Vary) - Biblioteka.sk

Upozornenie: Prezeranie týchto stránok je určené len pre návštevníkov nad 18 rokov!
Zásady ochrany osobných údajov.
Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. OK, súhlasím


Panta Rhei Doprava Zadarmo
...
...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Bražec (okres Karlovy Vary)
 ...
Bražec
Hlavní ulice
Hlavní ulice
Znak obce BražecVlajka obce Bražec
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecKarlovy Vary
Obec s rozšířenou působnostíKarlovy Vary
(správní obvod)
OkresKarlovy Vary
KrajKarlovarský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel253 (2023)[1]
Rozloha12,61 km²[2]
PSČ364 71
Počet domů40 (2021)[3]
Počet částí obce3
Počet k. ú.2
Počet ZSJ4
Kontakt
Adresa obecního úřaduBražec 37
364 71 Bochov
obec@brazec.cz
StarostkaMarie Ambrosová
Oficiální web: www.brazec.cz
Bražec na mapě
Bražec
Bražec
Další údaje
Kód obce500101
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bražec (německy Bergles) je vesnice v okrese Karlovy VaryKarlovarském kraji. Je sídlem stejnojmenné obce, ke které patří osady Javorná a Dolní Valov. Dohromady v nich žije 253[1] obyvatel.

Název

Německý název vesnice pochází z hornoněmeckého slova perglín ve významu hůrka. V historických pramenech se vyskytuje ve tvarech: de Brasecz (1289), de Brazczie (1316), de Brazecz (1355 a 1369), Braczicz (1399), Bratrzicz (1405), in Brazczi (1411), zu Perglasz (1454), zu Pergels (1456), pode vsí Bražczem (1581), Brazcze a Bražecz (1586), Pergles (1654) a Bergles (1847).[4]

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1289 a nachází se v přídomku zdejšího zemana Benedy z Bražce. Jeho rod sídlil na nedaleké tvrzi připomínané poprvé v roce 1316. Tehdy byl Hynek z Bražce obviněn ze spoluúčasti na vraždě a povolán před zemský soud.[5]

V roce 1410 vesnici vlastnil Jan Svinovec ze Svinavy. Během husitských válek okolním krajem procházela vojska druhé a čtvrté křížové výpravy a v roce 1428 také vojsko Jakoubka z Vřesovic. Nejspíše během některé z těchto událostí bražecká tvrz vyhořela a zanikla. Nahradilo ji nové panské sídlo, které stálo snad u poplužního dvora ve vsi. V poslední čtvrtině patnáctého století Bražec patřil Jindřichovi III. z Plavna, který mu roku 1493 udělil několik výsad včetně dědického práva.[6]

Během šestnáctého století se v držení vesnice vystřídala řada majitelů. V roce 1510 ji koupil Jiří Plick z Plickensteina a později ji zdědili Zedtwitzové. Od nich panství zahrnující tvrz, dvůr a vsi Bražec a Javorná roku 1581 koupila Anna Karolina Colonna, rozená Šliková, a připojila je k panství hradu Andělská Hora. V roce 1622 byl Bražec Černíny z Chudenic převeden k zámku Stružná, u kterého zůstal až do roku 1850.[7]

Také třicetiletá válka Bražec těžce postihla a vesničané v roce 1639 odmítli orat panská pole bez přídělu potravin. Nedonutili je k tomu ani vrchnostenští vojáci. Z válečných událostí se vesnice brzy vzpamatovala a podle berní ruly z roku 1654 v ní žilo jedenáct sedláků, sedm chalupníků a pět poddaných bez pozemků. Dohromady jim patřilo 39 potahů a chovali 53 krav, šedesát jalovic, čtyři ovce, dvanáct prasat a třináct koz. Ke dvěma selským usedlostem patřil rybník a jeden z chalupníků provozoval krčmu.[8]

Hospodářský areál na severním okraji vesnice

Kostel s farou stávaly na návrší zvaném Kostelní Hůrka (Am Berg), kdy bývala také škola. Tu navštěvovaly i děti z Javorné, Dlouhé a Doupovského Mezilesí. Teprve ve dvacátých letech dvacátého století byla postavena školní budova přímo v Bražci, do které ale chodily jen žáci první až třetí třídy. Starší děti docházely stále do Kostelní Hůrky.[9] Škola poté ve vsi fungovala až do sedmdesátých let dvacátého století. Mateřská škola vydržela až do osmdesátých let.[10]

Hlavním zdrojem obživy obyvatel bývalo zemědělství. Za první republiky zde bylo sedmdesát hospodářství, z nichž ke čtrnácti největším patřilo přes dvacet hektarů pozemků. Část lidí pracovala také v porcelánkách v Horních Tašovicích nebo ve Stružné. Ze služeb byly ve vsi dva obchody, čtyři hostince, obchod se senem, několik prodejců másla, vajec a drůbeže a trafika. Řemeslo provozovali švec, kolář, klempíř, dva truhláři a tkadlec. Sedláci vytvořili družstvo, které dodávalo mléko do mlékárnyŽalmanově.[9] Západně od vesnice se poblíž Zeleného rybníka těžilo 500 metrů dlouhou štolou hnědé uhlí.[11]

Jeden z bytových domů

Dne 25. června 1921 děti při hře založily oheň, ve kterém shořelo pět usedlostí. Další požár o dva roky později zničil obecní dokumenty. V roce 1927 byla do vsi zavedena elektřina a zásobování vodou zajišťovaly soukromé nebo tři obecní studny.[9]

Velké změny v životě vesnice přinesl konec druhé světové války. Na jejím konci do vsi přišlo 350 uprchlíků s osmdesáti koňmi. Jednotky Rudé armády do Bražce přijely 11. května 1945. Do roku 1947 potom probíhalo vysídlení Němců z Československa.[9] Vyprázdněnou vesnici se nepodařilo dosídlit. Noví obyvatelé zde 1. ledna 1950 založili jednotné zemědělské družstvo, ale to bylo o tři roky později zrušeno. Správu jeho majetku převzaly Vojenské lesy se sídlem ve Vintířově a od roku 1958 ve Velichově. Od roku 1953 probíhaly demolice původní zástavby, která tak z větší části zanikla. Nahradila ji řada dvojdomků a čtyři panelové domy.[10]

Přírodní poměry

Rybník na východním okraji vesnice

Vesnice stojí na rozhraní Doupovských hor a Slavkovského lesa. Protéká jí Bochovský potok, který v katastrálním území Bražec u Doupova napájí dva rybníky. Větší z nich je Javorenský rybník asi jeden kilometr východně od vesnice. V okolí Bražce se v jihovýchodním směru nachází Valovský vrch (761 metrů) v Doupovských horách a v jihozápadním směru vrch Roháč (728 metrů), který patří ke Slavkovskému lesu.[12] Z půd převládají kambizem eutrofní a dystrická, ale západně od vesnice leží bažinaté území s výskytem rašeliny.[13]

Západně od vesnice se nachází soustava sedmi drobných rybníků zvaných Bražecké hliňáky. Některé mají charakter částečně zazemněných tůní napájených srážkovou vodou. Soustava poskytuje útočiště mnoha druhům živočichů. Z hmyzu se u rybníků vyskytuje například šídlatka kroužkovaná, šídlo královské, lesklice měděná nebo šidélko jarní. Na okolních loukách žijí motýli hnědásek chrastavcový, ohniváček modrolemý a perleťovec velký. Z obojživelníků se lze setkat s skokanem ostronosým, kuňkou obecnou, skokanem krátkonohým, blatnicí skvrnitou, ropuchou obecnou, čolkem velkým a čolkem obecným. Prohřátá voda vyhovuje měkkýšům, z nichž nejpočetnější je populace plovatky bahenní, ale vyskytuje se zde také okružák ploský a škeble říční. V blízkosti vody žije ještěrka živorodá a z ptáků bekasina otavní. Za potravou k rybníkům zalétá jeřáb popelavý.[14]

Vesnice stojí také na rozhraní dvou klimatických oblastí v rámci Quittovy klasifikace podnebí: severně od vsi se rozkládá chladná oblast CH7, zatímco jižně od ní leží mírně teplá oblast MT3. Jejich hranice vede přibližně podél Bochovského potoka k vrchu Jelení Komora).[12] Pro oblast MT3 jsou typické průměrné teploty −3 až −4 °C v lednu a 16–17 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 600–750 milimetrů, počet letních dnů je 20–30, počet mrazových dnů se pohybuje od 130 do 160 a sněhová pokrývka zde leží 60–100 dnů v roce. V chladnější oblasti CH7 dosahují průměrné teploty v lednu −3 až −4 °C a 15–16 °C v červenci. Roční úhrn srážek se pohybuje mezi 850 a 1000 milimetry, sníh zde leží 100–120 dní v roce. Mrazových dnů bývá 140–160, zatímco letních dnů jen 10–30.[15]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 428 obyvatel (z toho 206 mužů), z nichž byl jeden Čechoslovák a 427 Němců. Kromě jednoho evangelíka se hlásili k římskokatolické církvi.[16] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 380 obyvatel: 379 Němců a jednoho cizince. Všichni byli římskými katolíky.[17]

K 1. lednu 2016 bylo v obci evidováno 233 obyvatel, z toho 231 v části Bražec a po jednom obyvateli v částech Dolní Valov a Javorná. Podle sčítání lidu k 26. březnu 2011 bylo na území dnešní obce 243 osob s trvalým pobytem (z toho 2 v části Dolní Valov, ostatní v části Bražec) a 218 osob s obvyklým pobytem (z toho jeden v části Dolní Valov, ostatní v části Bražec). K 1. březnu 2001 bylo podle sčítání lidu na území dnešní obce 266 obyvatel s trvalým pobytem, všichni v části Bražec. K 1. lednu 2016 bylo v obci 42 budov s domovními čísly, z toho 40 v části Bražec a po jedné v částech Dolní Valov a Javorná.[18]

Vývoj počtu obyvatel a domů Bražce (bez místních částí a zaniklých osad)[19][20]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 393 465 395 422 480 428 380 86 . . . . 266 217 207
Počet domů 73 79 78 78 78 79 76 56 . . . . 36 36 38
Vývoj počtu obyvatel a domů Bražce (včetně místních částí a zaniklých osad)[19][20]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 778 851 753 779 840 771 687 233 . . . . 269 219 212
Počet domů 137 147 145 146 144 145 143 123 . . . . 38 38 40

Obecní správa

Obecní úřad

Po zrušení patrimoniální správy se Bražec stal obcí v okrese Bochov,[9] ale v roce 1869 byl při sčítání lidu uveden v okrese Žlutice a od roku 1950 v okrese Karlovy Vary.[21] Obec zanikla rozhodnutím předsednictva vlády ČSR ze dne 4. března 1953 o zřízení vojenského výcvikového prostoru Hradiště, a to se zpětnou platností k 1. únoru 1953.[zdroj⁠? Obnovena byla 1. ledna 2016,[22] kdy došlo ke zmenšení vojenského újezdu Hradiště,[23] na ploše katastrálních území Bražec u Doupova a Bražec u Těšetic.

Dne 16. ledna 2016 se uskutečnily zdejší první obecní volby.[24] Starostkou se po nich stala Marie Ambrosová.[25]

Obecní symboly

Dne 25. dubna 2018 bylo schváleno usnesením výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu udělení znaku a vlajky obce.[26] Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 3. května 2018.[27]

Správní území

Park podél Bochovského potoka
Hřiště

Obec má dvě katastrální území, tři evidenční části a čtyři základní sídelní jednotky. Na katastrálním území Bražec u Doupova se nacházejí základní sídelní jednotky Bražec, Dolní Valov a Javorná. Základní sídelní jednotky Bražec a Javorná jsou územně totožné se stejnojmennými evidenčními částmi obce. Katastrální území Bražec u Těšetic je vedeno jako samostatná základní sídelní jednotka, která přísluší k evidenční části Dolní Valov a je jedinou ZSJ v obci, na které není evidována žádná číslovaná budova. V katastrálním území Bražec u Těšetic leží také zbytky zaniklé vesnice Tis u Luk.

Doprava

Obec má autobusové spojení s Karlovými Vary, Bochovem, Valčí a Žluticemi s několika spoji i o víkendech. Severním okrajem obce po hranici vojenského újezdu je vedena cyklotrasa číslo 2249 z Ostrova do Valče, přes Dolní Valov se napojuje cyklotrasa č. 2233 od Toužimi a Bochova.[28]

Pamětihodnosti

Severně od Bražce stávala osada Kostelní Hůrka. Na návrší u ní se dochovalo tvrziště bražecké tvrze. V jejím sousedství býval také kostel svatého Bartoloměje. Nejstarší kostel zanikl spolu s tvrzí, ale na rozdíl od ní byl obnoven. V osmnáctém století byl stržen a nahrazen novým barokním kostelem vysvěceným v roce 1785. V šedesátých letech dvacátého století sloužil jako sklad, v roce 1963 údajně vyhořel, a nakonec zcela zanikl.[8] Část vybavení (sochy svatých Petra a Pavla a torzo mariánského oltáře) byly přemístěny do kostela v Žalmanově.[9]

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online.
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online.
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  4. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny (A–H). Svazek I. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1947. 728 s. Heslo Bražec, s. 170. 
  5. BINTEROVÁ, Zdena, 2004. Zaniklé obce Doupovska. Svazek II. V bývalém okrese Kadaň. Chomutov: Oblastní muzeum Chomutov. 76 s. ISBN 80-239-4566-1. S. 9. 
  6. Binterová 2004, s. 10.
  7. HEREIT, Petr. Dějiny nejstaršího osídlení Doupovska. In: Sborník Západočeského muzea v Plzni XV. Plzeň: Západočeské muzeum v Plzni, 2000. ISBN 80-7247-018-3. ISSN 0862-3597. Kapitola Vojenský újezd a ochrana historického dědictví, s. 125.
  8. a b Binterová 2004, s. 11.
  9. a b c d e f Binterová 2004, s. 12.
  10. a b Binterová 2004, s. 13.
  11. Doupovské hory. Příprava vydání Jan Matějů, Petr Hradecký, Vladimír Melichar. 1. vyd. Praha: Česká geologická služba ve spolupráci s Muzeem Karlovy Vary, 2016. 548 s. ISBN 978-80-7075-909-7, ISBN 978-80-87458-11-2. S. 55. Dále jen Doupovské hory (2016). 
  12. a b Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti . Agentura ochrany přírody a krajiny ČR . Dostupné online. 
  13. CENIA. Katastrální mapy a půdní mapa ČR . Praha: Národní geoportál INSPIRE . Dostupné online. 
  14. Doupovské hory (2016), s. 303.
  15. VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 427. Journal of Maps . Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13 . Čís. 3, s. 427. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky) 
  16. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 235. 
  17. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 404. 
  18. Územní struktura obce Bražec, kód 500101, k 01.01.2016. report2.czso.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-08. 
  19. a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Karlovy Vary. Praha: Český statistický úřad, 2015. 24 s. Dostupné online. S. 3. 
  20. a b Výsledky sčítání 2021 – otevřená data . . Dostupné online. 
  21. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 36. 
  22. Veřejný dálkový přístup online. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální cit. 2016-01-12. Dostupné online. 
  23. PLECHATÁ, Jana. Karlovarský kraj se ještě zmenší, přijde o téměř čtyři stovky hektarů. iDNES.cz online. 2015-02-05 cit. 2016-01-12. Dostupné online. 
  24. NEWIAKOVÁ, Zdeňka. S volbami pomůže i kraj. Deník online. 2016-01-15 cit. 2016-01-16. Dostupné online. 
  25. TOMAN, Petr. Čeká nás hodně práce, shodují se starostky nových obcí v bývalém újezdu. iDNES.cz online. 2016-02-11 cit. 2016-02-11. Dostupné online. 
  26. Usnesení č. 42, Usnesení výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu z 6. schůze ze dne 25. dubna 2018 k návrhu na udělení znaků a vlajek. cit. 2018-05-12. Dostupné online.
  27. Udělené symboly – Bražec online. 2018-05-03 cit. 2022-06-09. Dostupné online. 
  28. Mapy.cz online. Praha: Seznam.cz cit. 2016-01-12. Dostupné online. 

Externí odkazyeditovat | editovat zdroj

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Bražec_(okres_Karlovy_Vary)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.






Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Your browser doesn’t support the object tag.

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk